Kralická tvrz

Až do 19.století nesly název Králice. Za své jméno vděčí ozbrojené družině, která měla v tomto kraji střežit zájmy krále Vratislava II.(1061 – 1092). Patrně výsluhou toto území získal rod Kralických . První, kdo se psal po Kralicích byl Mikuláš I. (potomek Víta z Pucova). Mezi roky 1349 – 1379 vybudovali Kraličtí na návrší severně od kostela kamennou tvrz – své rodové sídlo, jež měla zřejmě již od počátku uzavřené nádvoří se studnou a byla obklopena příkopem a valem. Hlavní přestavba tvrze byla provedena na konci první poloviny 16.století Jindřichem Kralickým z Kralic, který ke gotickému stavení přistavěl tři renesanční křídla. Zajímavá událost se odehrála v okamžiku, kdy se rytíž Jindřich dozvěděl, že mu jeho druhá manželka byla nevěrná. Jindřich ji potrestal zazděním na kralické tvrzi a milence nechal v Brně rozčtvrtit, o čemž se dochoval i písemný důkaz. Kosti zazděné ženy se však nenašly. Renesanční zámeček Jindřich později prodal svému synovci Janu st. ze Žerotína, sídlícím v Náměšti na zámku. Kralice přešly pod náměšťské panství. Jan st. ze Žerotína byl horlivým členem a ochráncem jednoty bratrské. Zajistil přestěhování tiskárny jednoty bratrské z nedalekých Ivančic, kde ji v roce 1562 založil biskup jednoty bratrské Jan Blahoslav, do Kralic na tvrz. Po 16tiletém působení tiskárny v Ivančicích jí hrozilo prozrazení. Na jaře roku 1578 byla tiskárna přestěhovaná do Kralic. Na tvrzi byla v té době umístěna i knihařská dílna, rozsáhlá vědecká knihovna, sloužící překladatelům bible z původních jazyků do krásné češtiny. Velmi brzy zde zřídili bratří i školu. Za 42 let působení tiskárny v Kralicích bylo vytištěné přes 70 titulů knih, kdy za vrchol je pokládána šestidílná Bible česká, později zvaná kralická. Bohaté kulturní činnosti na kralické tvrzi učinila konec katastrofa bělohorská. V polovině prosince 1620 při přepadení Kralic oddílem plenící císařské armády byla napadena i tvrz. Následně zajistil Karel st. ze Žerotína převezení tiskárny na zámek v Náměšti, kde ji ukrýval. Po 8 letech úkrytu putovala do polského Lešna, kde sloužila jednotě bratrské a J.A.Komenskému do svého zániku při požáru Lešna v roce 1656. Ve třicetileté válce byla kralická tvrz vypálená. V roce 1956 na místě zaniklé tvrze byly zahájeny archeologické výzkumy dr.Vlastou Fialovou s vynikajícími objevy zbytků původní stavby,mincí, předmětů každodenního života, ale především památky z bratrské tiskárny. Mimo jiné bylo objeveno přes 4000 literek, ozdobných prvků, pracovních nástrojů, knižního kování a spon, které prokázaly existenci tiskařské dílny v Kralicích, kdy tento nález je svým rozsahem naprosto ojedinělým světovým unikátem.